Vytištěno 23. září 2018, 22:48 ze serveru Obec Louka
http://obeclouka.cz/default.asp?sekce=ON&artid=835&akce=view


vyšlo: 22. května 2018  |  rubrika: Novinky  |  autor: Obecní úřad - starostka (starosta@obeclouka.cz)

Balady z pod Javoriny

Balady z pod Javoriny


Balady z pod Javoriny

 

Úterý 6. března v přísálí kulturního domu jsme se opět sešli  na Čaji o páté, tentokrát s příhodným názvem Balady z pod Javoriny, který jsme zařadili do cyklu "Louka slaví 100 republiky". Zúčastnění měli možnost se zaposlouchat do balad s různým zaměřením v podání PhDr. Pavel Popelka CSc. s vlastním hudebním doprovodem na gajdy. Celkový podvečer doprovázela Horňácká cimbálová muzika Petra Galečky: Prim a zpěv Mgr. Petr Galečka, basa MUDr. Jiří Ovečka, contry doprovod Jožka Karásek. Sólový zpěv Jana Karásková a Jan Karásek.

Lidové balady

Lidové balady jako písňové, příběhové skladby přitahují pozornost jak odborné, tak i laické veřejnosti již půldruhé století a zájem o ně v podstatě neutuchá. zajisté je k tomu tak pro jejich poetický charakter a pro hodnoty etické, které jsou i v dnešní době aktuální. Zobrazují totiž člověka v celém rozsahu jeho člověčenství: jako bytost nadmíru krutou, ale i milující schopnou zločinu i velkých obětí. Základem balady je vždy příběh, ať už konstituovaný do rozměrné nadosobní epické polohy, či osobnější lyrické reflexe. A většinou je to příběh výjimečný, ponejvíce tragický. Převážně jde o dramata milostná, ale objevují se i příběhy z rodinného života, dále tématika zbojnická, vojenská, sociální, popisují se události historické, přesněji řečeno lidské osudy na jejich pozadí a nechybějí ani látky s náboženskými obsahy a látky fantastické. Menší skupinu pak představují písně o zvířatech, která se chovají tak, jako by byla lidmi.

Balady se tradují ústně a navíc písňově, tedy zpívané podobě, což nesporně umocňuje jejich dramatické vyznění.. Vůbec lze říci, že balady svou poetikou náleží k vrcholům lidového básnictví, a to nejenom zhudebněným textem, ale také poutavou osobitou věcností a břitkostí podání, jindy zaujmou jemným náznakem, symbolikou, metaforou, alegoií.

Témata balad se v jednotlivých regionech od sebe mohou lišit. ta různorodost přirozeně vzrůstá s prostorovou vzdáleností. jednou z nejbohatších oblastí na lidovou baladu na Moravě byl kraj pod Velkou Javořinou a Lopeníkem. V důsledku velmi pohnuté historie s mnoha válečnými vpády témata balad se zde zachovala velmi pestrá.

Specifickým tématem zdejších balad jsou nadpřirozené události - zakletí, střetnutí s mrtvým či démonem, předurčení osudu, které se však předkládají jako události naprosto reálné. Zločinem zde nebývá fyzický čin, ale provinění proti morálnímu diskursu, což mimo jiné svědčí o jejich stáří. zastoupeny jsou především písně o dceři zakleté matkou v javor. různé obměny má látka o přičarování mrtvého milého, který si někdy odvádí milenku do hrobu a trestá ji tak za čarování. Oblíbená byla i látka o mrtvé milé, která trestá mrtvého za zradu. Ze všech koutů oblasti jsou doloženy písně o odnesení hříšné dívky ďáblem do pekla, protože nešla v neděli do kostela. Dívka místo mše vije věnec. Kolem prochází ďábel, vyzývá dívku aby si k němu přisedla na koně a odváží ji do pekla. Tam ji dávají po třikráte napít pekelného nápoje, až shoří plamenem. Dívka prozrazuje, že se dostala do pekla, protože ji špatně vychovala matka.

Mnoho klasických balad vypráví o zločinu v rámci rodinných vztahů. k nejčastěji zastoupeným opatří láska, kdy vdova opustí děti a odjede s Turkem. Bohatě vystavená je láska, kdy sestra otráví bratra kvůli milenci. Krutá je rovněž látka, kdy paní nechá setnout hlavu synově milence. V jiné baladě dívka utopí nemanželské novorozeně a propadne katu. V baladách se často trestá i cizoložství, v jedné baladické látce mlynář například setne hlavu ženinu milenci. závěr balady moralizuje aby mládenci nemilovali vdané ženy, nýbrž poctivé panenky.

Jistá skupina balad líčí konflikty (násilnou smrt, popravu a vězení) v rámci žití v societě. Například když mlynář zabije zemana, který mu zastavil přívod vody.

V našem regionu jsou zastoupeny i balady s vojenskou tématikou. Patří sem zejména látkové motivy, kdy se sestra (matka) dovídá o smrti bratra (syna) v bitvě a vojákův kůň si stěžuje na zlé zacházení.

V baladách z Bílých Karpat se též objevují různé náměty zbojnické. Četnými variantami je zastoupena látka - zbojníkova žena odhalí vraždu svého bratra. Řidčeji jsou zastoupeny látky, v nichž zbojníci zabijí žida, okradou šenkýřku nebo formana.

Vůbec nejstarší látkou v baladách z Bílých Karpat je ta, kdy dívka slíbená (prodaná) Turkovi spáchá sebevraždu.

Mnoho neštěstí se odehrává i na svatbách. Ženich nešťastnou náhodou smrtelně zraní nevěstu, nebo se sám smrtelně zraní, v jiných látkách zavraždí nevěstu, protože ta ho o svatební noci odmítne.

Vyhraněným a rozšířeným tématem balad bývají rovněž milostné vztahy. odsouzeno tak může být opuštění partnera, ztráta panenství, ale nejklasičtější látkou této tematické skupiny je zabití nebo vražda milenky, a mnohdy ve zvlášť kruté podobě.

I když se zdají balady na pohled až kruté, určitě by tomu tak nebylo, kdyby nebylo krutých činů lidí, balady byly vlastně písní sdělované události a svým způsobem nahrazovaly noviny. Dá se však říci, že na rozdíl od těch dnešních, které hororové události rovněž popisují, měly i funkci výchovnou, vkládaly do svého obsahu i morální ponaučení.

Pavel Popelka

Další postřehy nalezneme zde

Obecní úřad - starostka (starosta@obeclouka.cz)


(c) Obec Louka, Všechna práva vyhrazena.
Publikování nebo šíření obsahu tohoto serveru je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu.